Jdi na obsah Jdi na menu
 


Valašsko

1. 5. 2007

A )    PŘÍRODNÍ ZDROJE A SUROVINY

 Přírodní zdroje: Kvalitní zemědělská orná půda, štěrky a písky v nánosech řeky Bečvy, kvalitní pitná voda, rozsáhlé bukové porosty lesů.

Většinou se zde těžil kámen, jemné jílovce a některé pískovce.Vzácně se vyskytovaly i suroviny k výrobě cihlářského zboží. V 17.-18. století byly zakládány první sklárny (Bacov,..). Sklářství je s Valašskem spojeno dodnes (Valašské Meziříčí, Vsetín,…) Příčinou sklářského průmyslu byl dostatek dřeva a sklářského písku, který se nacházel v potocích.Velmi cennou surovinou je také vápenec, který je vhodný pro cukrovarnické účely, páleného vápna a surového železa. Dále se vyskytuje zemní plyn, uhlonosná souvrství, ropné a plynné uhlovodíky. Větší význam mají i minerální prameny v Luhačovicích (Vincentka, Amandka,…)

  

                       B )   TRADIČNÍ VÝROBA

 

Mezi nejstarší tradiční výroby patří tkalcovství ,které bylo v polovině 19. století nahrazeno výrobou kapesních nožů – křiváků. Vyráběly se dýmky, koše, šindele, košťata, krajky, kamenné ubrousky, kuchyňské nářadí, pivo, vizovický perník a produkty ze švestek (Jelínkovy slivovice). Mezi tradiční průmyslovou výrobu v 19. století lze zařadit i sklářský průmysl (sklárna v Karolince vyrábějící nápojové sklo). Ve Valašském Meziříčí se vyrábějí reflektorová skla a televizní obrazovky.

                                            

 

                       C )  O ZPRACOVÁNÍ DŘEVA

 

Na Valašsku musel umět pracovat se dřevem každý hospodář. Dokázali vyrábět téměř veškeré nářadí a vybavení usedlostí a domácností. Používali sekery, klíny, palice, pily, dláta, škrabky, dlabací motyčky, vrtáky, atd. Dřevo zpracovávali: tesaři, šindeláři, sekerníci, lopatáři, trokaři, bednáři, dřevosoustružníci, koláři, atd. Domácím výrobcům se říkalo NATURISTÉ. 

Nejčastější výrobky: obytná stavení, stolní vybavení mlýnů, lopaty, troky, necky, škopky, futny, máselnice, ošatky, tragače, vozové kola, topůrka, výroba nábytků z ohýbaného bukového dřeva.Dále dřevěné uhlí a hračky.

              D )  BAŤA A JEHO VLIV NA VALAŠSKO

 

Mezi zlínskými řemesly měla důležité postavení obuvnická výroba. V roce 1894 založili

sourozenci Antonín, Tomáš a Anna Baťovi ve Zlíně obuvnickou dílnu. Tomáš Baťa získal zkušenosti z USA. V roce 1930 zde pracovalo 17 000 zaměstnanců (obuvnická továrna).

Továrny měl také v cizině. Byla Baťova škola práce,kde se mladí lidé přicházeli učit.Aby byly u něj zaměstnaní. Musela se vytvářet hustá síť autobusových spojení pro lidi, kteří denně dojížděli.

               E  )  CHEMICKÁ A STROJÍRENSKÁ VÝROBA

 

 Nachází se dva významné chemické závody: DEZA (technické oleje, plastické hmoty) a Barum (výroba pneumatik). K významným střediskům strojírenství patří Brumov, Bojkovice, Slavičín, Jablůnka, … Strojírenské závody:  vsetínské Zbrojovky (výroba textilních strojů, vrtáky, elektrická rozněcovadla ), bojkovická ZEVETA, KOVEX, TESLA SEZAM a.s. , Energoaqua, aj.

 

            F  ) PROGRASIVNÍ PRŮMYSLOVÉ ČINNOSTI

 

Jednou z nejmodernějších průmyslových činností valašského regionu je výroba želatinových kapslí ve Zlíně (Intercaps). Náplně kapslí tvoří léky, vonné oleje, šampony, …Bohatou tradici má také tiskařská výroba, která je spojovaná s rozvojem firmy Baťa. Např. Závod Grafia.

            DOPRAVA

 

A )     DOPRAVA+SPOJE = KOMUNIKACE

 K rozvoji Valašska přispěla nemalou mírou i železnice. Vybudováním železnice z Bylnice do Vsetína a pozdějším propojením Hranic na Moravě touto tratí přes Lysý průsmyk až do slovenského Půchova vznikla nejvýznamnější železniční osa Valašska. Na této trati jezdí i největší počet rychlíkových spojů, které propojují největší města Slovenské republiky s Českou republikou. Největším železničním uzlem Valašska se stalo Valašské Meziříčí.

 

 

 

                    B )  O SILNIČNÍ DOPRAVĚ

 

Hlavní silniční komunikace se vinou podél řek, v údolích mezi horskými masívy. Všechny hlavní i vedlejší silnice mají bezprašný povrch a propojují jednotlivé obce navzájem i s okolní krajinou. Rozvoj silniční sítě odpovídá neustále se zvyšujícímu počtu dopravních prostředků, zejména osobních automobilů. Velký význam má hromadná autobusová přeprava osob(Na Vsetíně a ve Zlíně vyrostla moderní autobusová nádraží, z nich můžeme cestovat po celé republice) a dálková přeprava nákladů – kamionová doprava.

 

 

 

                C )    JAK NÁM POMÁHAJÍ SPOJE

 

Spoje nám umožňují: rychlé přivolání  lékařské pomoci, ohlášení požáru a informační služby k zjištění přesného času, telefonních čísel či odjezdu autobusových spojů. Spoje nám zprostředkovávají přenosy zpráv, informací, ale i zásilek. Spoje: pošta, telegraf, telefon, rozhlas či televize. Těmito spoji jsou přenášeny zprávy, poštovní psaní, telegramy, balíčky a kusové zásilky. Telefonní provoz je v mnoha místech plně automatizován. Kde není automatizované spojení, telefonní styk zprostředkovává spojovatelka. Telegraficky můžeme obdržet peníze, zaslat telegramy, atd. Telegramy můžeme podávat: telefonicky, dálnopisem, atd. Informace nám podávají televize a rozhlas. Umožňují nám sledovat sportovní utkání, kulturní programy,… Novodobými prostředky přenosu informací se stávají počítačové sítě.

 

 

                     

                                D )      NEŽ STISKNEME ENTER 

 

Enter, Esc, RAM, disketa nebo počítačová myš jsou pojmy, které před několika lety dokázali správně použít jen odborníci. Dnes již každý ví, že patří k pojmu – POČÍTAČ. Počítače nacházíme v obchodech, na úřadech, v knihovnách,… Vznikly počítačové sítě různých velikostí: Malé počítačové sítě pomáhají při řízení podniku nebo úřadu. Nazývají se LAN. Velké počítačové sítě mohou přenášet informace a data mezi městy, ale i světadíly. Jsou označovány zkratkou WAN. Uplatňují se při přenosu dat mezí bankami, pojišťovnami nebo vědeckými ústavy. Přenos informací mezi počítači může být prováděn po telefonních linkách (zařízení modem) nebo použitím satelitní družice.